Tak jako každá Alenka má říši za zrcadlem, i ostatní děti staví království fantazie, ať už ve svých snech nebo představách. Ani já jsem nebyl výjimka. Nejvíc si pamatuji na vypelichaného psa s dlouhýma ušima a na stavebnici Merkur. A vím, že jsem moc rád chodil k sousedům za kamarádkou hrát Člověče nezlob se. Také jsem měl tu nafukovací žirafu od Libuše Niklové, která se prodává do dneška. Bohužel mi jí prokousla sestřenice.

Na dětství jsem si vzpomněl díky publikaci Toys, kterou jsem zakoupil do knihovního fondu, právě proto, aby vyvolala vzpomínky. I když se jedná především o americké reklamní plakáty s hračkami, dají se najít podobnosti. Jsou tu dřevěné hračky, stavebnice, kola, autíčka i opičky. Nechybí medvědi, atrapy zbraní nebo supermani a jiní velikáni nejen dětských fantazií. Zkrátka celý svět hraní na více jak pěti stech stránkách.

Inspirovat se barevnými obrázky může grafik nebo designér. Ale třeba i švadlena, která svým nejmilejším pro jejich panenky může ušít pěkné retrooblečky. Pokud vám chybí třeba sada pro dětského veterináře, kostým Indiána nebo dětský kulečník, jistě to tu všechno najdete. V knize jsou hračky seřazeny chronologicky podle data výroby, je proto snadné porovnat s čím a ve kterých dekádách si děti hrály.

Možná, že spoustu rozmanitých hraček budeme v budoucnu vídat jen v muzeích. Dnes ještě ti prťousi ani neumí kakat do nočníků, ale ví, co umí ta placatá lesklá sklíčka. Své dětství ve Varnsdorfu bych za nic nevyměnil. Zahrada, potok a louka u domu. Pijavice, chrostíci a desetníky, které jsme placatili na kolejích. To všechno mi zůstalo uložené v pomyslném šuplíku se vzpomínkami.

Knížku vydalo nakladatelství Taschen, je v angličtině, ale textu v ní moc není. Je k dispozici ve vědecké půjčovně pod signaturou IN 274610.

Václav Školoud, oddělení doplňování a zpracování fondu