Ta kniha zapůsobí již z dálky. Se svými téměř čtyřmi kilogramy, rozměrem cca 260×350 mm a nápaditou obálkou není divu. Na více jak šesti stech stranách představuje svět Německa 19. a 20. století v kolorovaných fotografiích.

V první části nás autoři Marc Walter, Sabine Arqué a Karin Lelonek provedou hlavním městem Německa Berlínem a jeho okolím. Není vůbec těžké se při prohlídce historické fotografie Postupimského náměstí stát součástí toku času. Ubytovat se v hotelu Saxonia a z jeho nejvyšších pater se zaposlouchat do ryku velkoměsta. Sledovat drožky s párem zamilovaných a červenožluté tramvaje, korzující gentlemany a úzkostně upravené dámy. Představuji si jak proplouvám hustým lesem na loďce jedním z mnoha ramen řeky Sprévy. Žáby se překřikují svým milostným voláním a ve větvích Bürgerwaldu to švitoří tisíci ptačími hlásky.

Druhá část knihy je věnovaná Severnímu a Baltskému moři, jejich pobřežím a ostrovům. Sám jsem jednou navštívil Brémy. Hned bych se tam přestěhoval! Možná bych tu dříve pracoval na nějaké rybářské lodi a navštěvoval tabákem zakouřené krčmy v přístavu. Možná bych chodil nakupovat čerstvou zeleninu nebo léky na Marktplatz. A možná, možná bych bydlel na Helgolandu. Ano už to mám, to by bylo teprve ono. Malý domek na malém ostrově. Chodil bych krmit tuleně a chytat ryby. Modrá nad hlavou, modrá všude kolem.

Cestou v knize pokračujeme labskou částí. Na zaoceánské lodi jsem připlul do přístavu v Hamburgu. Tolik stěžňů a ráhen jsem nikde jinde na světě neviděl. A že už se plavím více jak dvě desetiletí. Ubytoval jsem se v malém bytě přímo nad hladinou řeky. Z okna jsem hleděl na kostel svatého Mikuláše, jehož věž propichovala nebeský baldachýn. Hlučné město jsem nechal za zády, abych se zaposlouchal do ticha v Desavsko-wörlitzské zahradní říši. Altánky zvaly ku posezení, ale já se raději natáhl do trávy a pod velkou borovicí se stéblem trávy v ústech upadl do snu.

Zdálo se mi o samotném srdci Německa. Hustých lesích, zámcích a Hannoveru. Byl jsem tu na představení v královském divadle, už nevím přesně na čem. Zato si pamatuji výbornou kávu v Café Kröpcke na prahu veliké křižovatky. Tu vůni nikdy nezapomenu. V Goslaru, který leží v Dolním Sasku v pohoří Harz, jsem se zastavil na celý týden. Z hotelu Kaiser-Worth jsem podnikal výpravy do divoké přírody kolem města. Po návratu jsem si chladil nohy v kašně uprostřed náměstí a sbíral tipy na další výlety od místních. Dozvěděl jsem se i pár strašidelných pověstí, které se nesly krajem.

Moje cesta pokračovala k řece Rýn a do Černého lesa. Obdivoval jsem katedrálu v Aachenu, zámek a hrad v Düsseldorfu a neskutečný gotický dóm v Kolíně. Z velkých měst jsem se dostal až k romantickým hradům a zámkům obklopených hustými lesy. Dokonce jsem se mohl svézt kouskem krajiny i železnicí. Na toto mé putování budu vzpomínat dlouho.

V krajině hor a skal v Bavorsku jsem zakončil svou cestu. Je na čase probudit se ze snu. V Mnichově na Karlově náměstí jsem právě zaplatil za ubytování v hotelu Bellevue a čekal na chodníku na svoji drožku. Najednou jsem si všiml malinkého psíka, který se třásl u betonového válce s plakáty. Bylo po dešti, v kalužích se odráželo nebe a já se svým novým společníkem vyrážel vstříc dalším dobrodružstvím.

Knihu vydalo nakladatelství Taschen a již brzy si ji budete moci prolistovat v oddělení studoven pod signaturou IN274612.

Václav Školoud, oddělení doplňování a zpracování fondu