Víte, že Ústí nad Labem bývalo městem lahodného vína? Ve své Kosmografii české (1554) se o ústeckém víně pochvalně zmiňuje i zcestovalý šlechtic Zikmund mladší z Průchova (1520–1584): „U Austí (Ústí) města nejlepší víno české roste, kteréž se uherskému rovnati může.“ V českém Polabí na severu se víno pěstovalo již před panováním Karla IV., který založil vinice na Mělnicku. Ze starých tisků se lze dočíst, že roku 1233 ves Brnou dostal řád německých rytířů i s vinicemi. Kdy vznikly vinice v prostoru Mariánské skály, není přesně známo. Ví se ale, že na Klíši byla první vinice založena 5. 1. 1328 (v roce 1335 se tam již sklízelo ze čtyř vinic). Ústecký listář křižovnického řádu č. 29 informuje o koupi vinice a polností ústeckým občanem 5. 6. 1328. Další doklad o existenci vína v Ústí nad Labem pochází ze dne 24. 8. 1334, kdy markrabí Karel (pozdější král Karel IV.) uděluje městu právo skladovat ve městě a nakládat na lodě pivo, víno, slad a získaných dodávek použít k prospěchu města a jeho občanů. V 16. století se již kolem hradeb města rozkládaly četné vinice. Byly hned za Hrnčířskou branou (Předmostí), na dnešní Mariánské skále, na Klíši, Bukově – kopci Kabátu, na stráních ve Vaňově, Dolních Zálezlech, v Březnici (dnes Krásné Březno), na Kozím vrchu. Na střekovské straně pak ve Svádově, Novosedlicích, na stráních hradu Střekova a v Brné. Západně od města se vinné révě dařilo v Trmicích směrem k Předlicím a dále k Chlumci, Soběchlebům a Bohosudovu. Největší rozšíření vinic se datuje o století později, kdy roku 1654 zaujala v katastru města plocha vinic 224 ha, což byla třetina všech obdělávaných pozemků města. Vinice vlastnilo 50 vinařů, 4 vinice (osvobozené od daní) patřily městu. Pěstování vinné révy později vyloučil na okraj hospodářského dění objev hnědého uhlí. V roce 1788 bylo zaznamenáno, že vinice měly rozlohu už jen asi 65 ha a pokles se již nezastavil.

(Zdroj: Průboj. 9.–10. 9. 1978 – text Ing. M. Veselý; zkráceno a upraveno)