Dobrovolník Wissem přicestoval do Ústí nad Labem v rámci programu Erasmus+, aby se zúčastnil neformálně vzdělávacího projektu Meeting the library v Severočeské vědecké knihovně. Jedná se už o šestou spolupráci se zahraničím, kterou knihovna od roku 2012 realizuje. Projekty jsou zaměřené na spolupráci s mladými lidmi, kteří přijedou do knihovny pomáhat, dozvědí se přitom něco o chodu knihovny, podílejí se na některých akcích pro veřejnost a připravují také své vlastní – např. prezentace o své zemi a kultuře, čtení národních pohádek pro děti, výstavy. Dobrovolníci a dobrovolnice také většinou učí v knihovně svůj rodný nebo jiný jazyk a zároveň se během svého pobytu učí česky.

Ahoj, Wisseme, díky projektu Meeting the library (Dobrovolnické činnosti, Erasmus+) ses dostal do Ústí nad Labem. Jaká byla tvoje motivace zúčastnit se takového projektu?

Vždycky bylo mým snem cestovat a vyjet do zahraničí, jen jsem nevěděl, kdy a kam bych jel. Když jsem se v roce 2016 dozvěděl o Evropské dobrovolné službě (pozn. nyní Dobrovolnické činnosti), která umožňuje vycestovat do ciziny jako dobrovolník a získat zkušenosti, uvědomil jsem si, že můj sen se může stát skutečností v rámci programu Erasmus+. Mojí motivací byla především touha poznat novou kulturu a nové lidi, dozvědět se něco o tradicích a jiných způsobech života, a zároveň se dozvědět něco víc o sobě a své kultuře. Navíc jsem si po ukončení vysoké školy v roce 2015 nebyl jistý, co budu dělat. Což byl druhý důvod, který mě motivoval vybrat si projekt v knihovně, kde mohu pracovat s knihovníky a učit se o jejich práci, kde mohu získat zkušenosti s učením, přípravou lekcí, kde se mohu dozvědět něco víc o neformálním vzdělávání, workshopech a hrách, stejně jako tu mohu své znalosti a nápady přetvořit do konkrétní podoby a praxe.

Co bylo pro tebe nejtěžší? Bylo něco takového?

Asi nejhorších pro mě bylo několik minulých dní po mém příjezdu, cítil jsem se chvíli nahoře a chvíli dole. Moje mysl byla v neustálé pohotovosti, všechno bylo nové a vypadalo divně. Cítil jsem se pod tlakem, vystrašeně, nepřipraveně a byl jsem natolik kulturně šokovaný, že jsem cítil, že zapomínám, proč především tu jsem. Těch pár dnů bylo až neskutečných. Ale myslím si, že od té doby, co jsem se vrátil z popříjezdového školení (pozn. povinné školení pro dobrovolníky v rámci všech dobrovolnických projektu Erasmus+), jsem méně v pohotovosti, méně vystrašený a už neplavu proti proudu, jinak řečeno, začínám si užívat svou cestu.

Co v knihovně děláš a jak dlouho tu zůstaneš?

Budu tu sedm měsíců, do 1. července 2019, mým úkolem je v knihovně především pomáhat v různých odděleních, dozvědět se o knihovnické práci, vymýšlet a hrát hry s dětmi v Dětském oddělení, půjčovat knihy uživatelům knihovny a zase je vracet. Navíc připravuji pro veřejnost prezentace o Tunisku (pozn. první z nich bude 12. února), ve kterých spolu prozkoumáme tuniskou kulturu a tradice, tuniskou historii a způsob života i to, co utvářelo Tunis do dnešní podoby. Dále chci oživit Anglický klub (pozn. neformální setkávání lidí, kteří rádi mluví anglicky a rádi poznávají nové lidi, setkání probíhají v knihovně, v budově W. Churchilla 3 každý čtvrtek od 16 hodin) – přidat více her a témat k diskuzi. Povedu lekce francouzštiny pro knihovníky. A konečně připravím a povedu v knihovně Arabský klub.

Arabský klub, to zní zajímavě a exoticky. Můžeš nám prozradit trochu víc?

Zpočátku bude zejména o arabštině (tuniském dialektu) a o tuniské historii. Nejsem si ještě úplně jistý, co dalšího mohu nabídnout, ale budu spoléhat na vzájemnou komunikaci při setkáváních s lidmi, abych se dozvěděl, co dalšího by se chtěli dozvědět. Věřím, že Arabský klub, který v knihovně spustíme první únorové úterý, bude místem pro neformální výměny a budování mostů mezi dvěma kulturami. Náměty, které mě nyní napadají, jsou arabská kaligrafie, tuniská keramika, filmy, hudba, tanec.

Jsi v České republice teprve od 27. listopadu. Stihl sis tady za tu krátkou dobu už něco oblíbit?

Ačkoliv jsem trochu ve své hlavě zápasil se všemi těmi vlnami nových věcí, které jsem viděl, zjistil jsem, že tahle země je krásná s těmi svými kopci a řekami. Něco takového jsem nečekal. Také jsem zjistil, že Česká republika má ohromnou historii a úchvatnou architekturu. A polévky! Příliš mnoho polévek!

A něco, co tě překvapilo (ať už v pozitivním či negativním slova smyslu)?

Co mě překvapilo v dobrém, bylo fungování země, všechno se zdá organizované na čas, především doprava – v Tunisku nejsme zvyklí na takovou dochvilnost. Další věc, která mě překvapila, bylo počasí, bylo to opravdu šokující a ještě stále se s tím vyrovnávám.

Děkuji ti za rozhovor a přeji ti hodně pěkných zážitků.

Hello, Wissem, you are in Ústí nad Labem via project Volunteering activities (under Erasmus+ programme). What was your motivation to take part in such a project?

The idea of traveling and going abroad has always been a dream and a mere idea for me, I just didn‘t know when or where I will go. But, since I have learned about EVS in 2016 and that you can have this experience of going abroad as a volunteer I realized that this dream can come true under the frame work of Erasmus+ program. And, what motivated me in the first place was this exploration of new culture and people, to learn about other traditions and new ways of life, and at the same time to learn more about myself and my culture. Moreover, after I graduated university in 2015 I was not sure what I will do. And, this is the second reason which motivated me to choose this project at the library, where I can work with librarians and learn about their work, where I can gain experience in teaching, lesson preparation, to understand more about non-formal education, workshops and games as well as to turn knowledge and ideas into concrete material and practice.

What was the hardest part for you – if there was any?

I believe that the hardest part for me were these few past days, I was feeling up and down since I came. My mind was in a set of alert; everything is new and seems strange. I felt pressured, intimidated, unprepared, and I was culturally shocked that I had the feeling that I forgot why I was here in the first place. These few past days were “too real to be true“. But, I think after I went to the on arrival training, I am less in alert, less intimidated, and that I am no longer swimming against the tide, in other words, I am starting to enjoy the journey.

What will you do in the library and how long will you stay?

I am going to stay here for seven months until the first of July and my main tasks in the library would be to help in the different departments of the library, to learn about the work of librarians, to create and play games with children in the children‘s department, to lend books to the clients of the library and to return books. Moreover, I am going to have some presentations about Tunisia for the public and the people of Usti, where they can explore the Tunisian culture and traditions, the Tunisian history and way of life and what makes Tunisia the country that it is today. Moreover, I am going to animate the English club through more games to play and themes to discuss. And also, I am going to have a French club with librarians. Finally, the other thing that I will do here is to have an Arabic club.

You mentioned English Club (non-formal meeting of people who like to speak in English). I know that you prepare also Arabic Club to let people know more about Tunisian culture. Can you tell me more about it (how often it will be, which day, and about the topics and format of the club)?

I believe it will be more about Arabic language (Tunisian dialect) at first, and more about Tunisian history. I am not really sure what else we can have right now, but, I will rely on my interactions and encounters with the people here to find out more about what things they would like to explore and I believe that the Arabic club would be more of a non-formal place for exchange and bridging up between our cultures. What about Tunisia? Arabic Calligraphy, Tunisian pottery or Tunisian Films, music and dance.

You have been in the Czech Republic since 27th November. Is there anything you like about the Czech Republic?

Well, although, I was struggling a bit in my head with all the waves of new things I was seeing. But, I really found that this country is beautiful with its mountains and rivers, I did not really expect that. I also found out that Czech Republic has a huge history and a ravishing architecture. And, the soup! Too many soups!

And something that surprised you (either in good way or bad way)?

What surprised me in a good way was the sophistication of the country, everything seems organized and on time, especially the means of transportation we don‘t have this punctuality in Tunisia. What surprised me also is the weather, it was really shocking and I am still adjusting to it.

Thank you for your answer and wish you a lot of nice experience in your project.

Text a překlad Zuzana Pařízková