![Betonová zahrada Betonová zahrada](https://blog.knihovnauk.cz/wp-content/uploads/2020/04/Václav-ilustrace-k-BZ-1.jpg)
Betonová zahrada
Jako první jsem viděla film Betonová zahrada, snímek scénáristy a režiséra Andrewa Birkina. Líbila se mi v něm herečka a zpěvačka Charlotte Gainsbourg, celý film mi přišel krásně tajemný, tak jsem neváhala si knihu přečíst. Kniha je lepší. Kniha je vždycky lepší.
![](https://blog.knihovnauk.cz/wp-content/uploads/2020/04/BZ1.jpg)
Ve většině recenzí na knihu je obsaženo to samé, autoři se podobně vyjadřují v tomto duchu:
- nejlepší McEwanova kniha,
- z každé věty vyzařuje neúprosnost popisované skutečnosti,
- hlubokou symboliku prostupuje černý humor[1],
- osobitá metafora postupného plíživého úpadku soudobého lidského společenství,
- metafora skrytého rozkladu etických vztahů[2].
Jako nejzdařilejší se mi jevila recenze M. Hilského ve Světové literatuře, dílo je lépe rozebráno, srovnává zde Betonovou zahradu s prózou Angely Carterové, Beryl Bainbridgeové, ukazuje možné paralely s Pánem much W. Goldinga.
![](https://blog.knihovnauk.cz/wp-content/uploads/2020/04/BZ3.jpg)
Ze zvědavosti jsem nahlédla, co se učí studenti o Betonové zahradě k maturitě a z kontextu vytržené výrazy jako perverzní dílo, šokující, plné pubertální erotiky, autor se snaží o jedno – šokovat, úpadek morálních zásad a sexuálních předsudků, mi nepřijdou jako objektivní zkratka o díle. Já si myslím, že je to vynikající příběh o hledání místa v životě a sebe sama mladých osiřelých dětí, jež se ze všech sil snaží udržet pohromadě to, co jediné jim v životě zbylo – rodinu. A v rámci udržení klasických rodinných vzorců nutně musí dojít k tomu šokujícímu, incestu. Tento motiv se v knize dá vyložit mnoha způsoby. Vezmeme-li rodinu jako neotřesitelný status, že rodinou je máma, táta a dítě, tak je faktem, že máma a táta se spolu intimně stýkají. Ale také to může být jen prostý a naplněný fyzický stav sourozenecké lásky.
Musím přiznat, že incest
mne ani trošku nešokoval, přijde mi to jen jako metafora lidských vztahů,
součást těch zbouraných bariér po rozkladu rodiny, jen něco k zamyšlení a ne
něco, co by odsunulo význam někam jinam, spíš ho to jen prohlubuje. Proto jsem
asi nepochopila posledních větu P. Weisse z jeho recenze: „Je to kniha za
trest.“[3] Já si to nemyslím.
[1] NAGY, Ladislav. Co přichází po nevinnosti. In: Literární noviny, 2000, 11(15), s. 11. ISSN 1210-0021.
[2] HUVAR, Michal. Nevelká kniha o velkých otázkách. In: Tvar, 1994, 5(10), s. 21-22. ISSN 0862-657X.
[3] WEISS, Martin. 2x Volvox Globator: Tajemství zalité v betonu. In: Literární noviny, 1993, 4(51/52), s. 22. ISSN 1210-0021.
Primární literatura:
MCEWAN, Ian. Betonová zahrada. 2. vyd. Praha: Volvox Globator, 1995. Albion. ISBN 80-85769-47-6.
Sekundární literatura:
HILSKÝ, Martin, ed. a Ladislav NAGY, ed. Od slavíka k papouškovi: proměny britské prózy. Brno: Host, 2002. Studium; sv. 11. ISBN 80-7294-075-9.
HILSKÝ, Martin. Ian McEvan: Betonová zahrada. In: Světová literatura 88/I s.
HUVAR, Michal. Nevelká kniha o velkých otázkách. In: Tvar, 1994, 5(10), s. 21-22. ISSN 0862-657X. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Tvar/5.1994/10.
NAGY, Ladislav. Beton a plevel: Prózy Iana McEwana. In: Tvar, 1997, 8(2), s. 6. ISSN 0862-657X.
NAGY, Ladislav. Co přichází po nevinnosti. In: Literární noviny, 2000, 11(15), s. 11. ISSN 1210-0021. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/11.2000/15.
SEDLÁČEK, Jakub. [Betonová zahrada]. In: Labyrint revue, 1993, 3(8), s. 14. ISSN 1210-6887.
WEISS, Martin. 2x Volvox Globator: Tajemství zalité v betonu. In: Literární noviny, 1993, 4(51/52), s. 22. ISSN 1210-0021. Dostupné z: http://archiv.ucl.cas.cz/?path=LitNIII/4.1993/51-52.
Text Denisa Szaffnerová / Ilustrace Václav Školoud