Kazuo Ishiguro (1954) je britský autor s japonskými kořeny, který je držitelem mnoha význačných literárních ocenění, a to včetně toho nejcennějšího – Nobelova cenu za literaturu, mu byla udělena roku 2017.
Ishiguro se ve své tvorbě, která prozatím čítá devět novel a románů, postupně od japonského prostředí přesunul do prostředí evropského (především britského) a o tom, že má jeho tvorba značný dosah, svědčí i zfilmování dvou z jeho děl – dramatického příběhu Neopouštěj mě (2005, č. 2007, zfilmováno 2010) a především Soumraku dne (1989, č. 1997, zfilmováno 1993), v němž hlavní roli excelentně ztvárnil sám Sir Anthony Hopkins.
V rámci edice AAA (edice angloamerických autorů) vydalo letos nakladatelství Argo již pátý Ishigurův román. V anglickém originálu vyšla kniha Neutěšenci už v roce 1995, v češtině jsme se ho tedy dočkali až po dvaceti pěti letech. Tak jako u jeho ostatních kousků je i tentokrát hlavním motivem příběhu nedokonalá lidská paměť – troufnu si tvrdit, že to už je jakési poznávací znamení jeho tvorby. Oproti ostatním jeho knihám se však tato přeci jen poněkud vymyká (a to nejen svým objemem – vždyť obvykle jeho knihy mívají do 300 stran, tenhle kousek je ale více než dvojnásobný!).
V Neutěšencích nemají čas ani prostor běžné rozměry a jsou jaksi plastické, takže náš hlavní hrdina, světoznámý klavírista Ryder, občas tak nějak „vidí za roh“ a během jediné jízdy výtahem zvládne jiný z hrdinů vykládat o svém postavení tak, že by to snad vydalo na samostatný román. Ryder se pohybuje v zdánlivě snovém městě, a ač jsou situace, do kterých se dostává, zmatečné, rozhodně nejsou nahodilé, přičemž se zároveň setkává s neznámými osobami, z kterých se nakonec vyklubou osoby, s nimiž vyrůstal. Ač Ryder vždy vyráží za splněním určitého úkolu, obvykle jeho záměry nějak změní nenadálé okolnosti, takže máte pocit, že je jen jakousi loutkou v rukách osudu.
Kniha je rozvláčná, ale každé její slovo má svůj smysl. S postavami však čtenář musí mít trochu trpělivosti, protože hodně mluví, a zároveň si bohužel málo naslouchají. Kazuo Ishiguro tak opět mistrně nastavuje zrcadlo nejen lidem jako jednotlivcům, ale i společnosti jako celku.
ISHIGURO, Kazuo. Neutěšenci. Překlad Alena Dvořáková. První vydání. Praha: Argo, 2020. 637 stran. AAA: edice anglo-amerických autorů; svazek 136. ISBN 978-80-257-3098-0.
/Lenka Slámová/