Významný husitský rukopis vznikl v Čechách mezi lety 1490 až 1510. Obsahuje celkem 120 listů, 9 pergamenových a ostatní papírová folia. Kodex je souborem několika literárních textů a je psán česky a latinsky (fragment malé latinské antiteze). V mnoha případech vychází text na kroucených páskách přímo z úst postav a rukopis tak připomíná středověký komiks. Součástí konvolutu je i drobný inkunábulový tisk. Většina kodexu vznikla zásluhou Bohuslava z Čechtic (objednavatel, sestavovatel, autor největší části rukopisu).

Kodex je bohatě iluminovaný. Autorem nejlépe vyvedených iluminací byl Janíček Zmilelý z Písku (asi 30 miniatur). Další tři až čtyři iluminátoři byli členy jeho dílny, která pořídila i ornamentální výzdobu kodexu. Řada obrazů Jenského kodexu vešla v obecnou známost. Například ilustrace Žižka v čele vojsk byla otištěna na dvacetikorunové bankovce užívané před rokem 1989. Dobře známá je také scéna boje husitů s křižáky, na níž je krvelačnost a krutost křižáků zdůrazněna tělíčkem nemluvněte, které jeden z nich nese nabodnuté na svém kopí.

V první polovině 16. století opustil Jenský kodex za neznámých okolností Čechy a uložen byl v univerzitní knihovně v německé Jeně. Zpět do Čech se rukopis vrátil po více než 400 letech. V roce 1951 jej jako státní dar věnoval prezident NDR W. Pieck Československu. Dnes je Jenský kodex uložen ve sbírce rukopisů Knihovny Národního muzea.

V roce 2009 vyšlo faksimile kodexu, jež má ve svém fondu i Severočeská vědecká knihovna.

text Jana Bednářová, plakát Václav Školoud