„K tomu, aby byl člověk dobrým ekonomem, musí být buď dobrým matematikem, nebo dobrým filosofem, nebo být obojím. Dali jsme příliš velký prostor matematice a naopak příliš zatlačili do pozadí naši vlastní lidskost. Tím jsme získali pokřivené umělé modely, které jsou k ničemu, pokud je chceme aplikovat na skutečný svět.“ [1]
Publikace českého ekonoma Tomáše Sedláčka (nar. 23. 1. 1977 v Roudnici nad Labem)[2] Ekonomie dobra a zla (2009) je čtivé filozofické rozjímání, které přináší neotřelý pohled na dějiny a jejich vývoj z hlediska ekonomie. Kniha byla přeložena do několika jazyků a stala se doslova fenoménem. Autor radikálně přehodnocuje obor ekonomie, neodklání se však od historických skutečností. Moudrost filozofů a básníků staví nad přísné matematické modely lidského chování a slibuje změnit způsob, jakým lidstvo počítá ekonomickou hodnotu. Sám autor knihu prezentuje jako první historický ekonomický cyklus.
Čtenářům se postupně odkrývá příběh, v jehož průřezu lze najít kořeny ekonomie v různých dějinných epochách a kulturách: „Abychom nalezli odpovědi, které hledáme, projdeme celou historii lidstva od úplných počátků naší kultury až k dnešní postmoderní době. Naším cílem není prozkoumat každý okamžik, který přispěl k proměně ekonomického vnímání světa následujících generací (včetně té naší), jedná se spíše o zastávky ve vývoji, a to buď u jednotlivých dějinných epoch (věk Gilgamešův, éra Hebrejů či křesťanů), nebo u významných osobností, které měly klíčový vliv na vývoj ekonomického chápání člověka (Descartes, Mandeville, Smith, Hume, Mill a další). Naším cílem bude převyprávět příběh ekonomie.“[3] Autor postupně odkrývá prvky ekonomického myšlení v průběhu tisíciletí a po celou dobu se zaměřuje na metaekonomické otázky: Jaký je smysl ekonomie? Lze se etickými zásadami dobrat stejného cíle jako s matematickými vzorci? Může ekonomie existovat bez etiky a morálky?
Veškeré své domněnky Sedláček dokládá citacemi a odkazy na klasická díla. Zároveň dokazuje, že ekonomie nejsou jen čísla a grafy, ale společenská věda spjatá s filozofií, etikou, psychologií, náboženstvím i uměním – ekonomie je doslova utkána z historie, mýtů, etiky a náboženství a je produktem naší civilizace: „Ekonomie nepotřebuje více matematiky, ale naopak více všeho ostatního. Často se říká, že etika a soft skills jsou jakousi třešničkou na dortu matematické analýzy.“[4] Kdo chce dobře porozumět ekonomii, musí umět z těchto oblastí vycházet, porozumět jim a znát jejich vývoj. Kořeny ekonomie nalézáme v Bibli, v Eposu o Gilgamešovi, v klasických filozofických spisech, ve vědeckých pojednáních i v postmoderní filozofii… Dnešní koncept ekonomie jako matematické vědy se podle Sedláčka objevuje až koncem 18. století.
Přílišná racionalita a spoléhání na umělé ekonomické modely jsou v publikaci kritizovány. Naopak jistou inspiraci autor nachází v dřívějších ekonomicko-filozofických systémech, pracuje se starými mýty a příběhy, v nichž nachází ponaučení pro 21. století. Vydává se do historie prozkoumat tyto původy a zamýšlí se nad tím, co mohou přinést pro dnešní disciplínu. Pátrání se zaměřuje zejména na to, jak se ekonomické perspektivy, praktiky avýznam starých kultur i klasických myslitelů zrcadlí v problémech dnešního světa.
Podle témat je kniha rozdělena do dvou částí. První část se zabývá vývojem ekonomie a nabízí exkurz po proměnách ekonomického myšlení v dějinách (Epos o Gilgamešovi, Starý zákon, antické Řecko, křesťanství, René Descartes, Bernard Mandeville, Adam Smith). Druhá část, pojmenovaná „Rouhavé myšlenky“, se věnuje spotřebě, neviditelné ruce trhu, dějinám touhy, jako stavebnímu kameni poptávky, a vlivu matematiky. Ekonomie tedy nejen že popisuje svět a kulturní fenomény, ale zavádí normativní standardy a vytváří ideální podmínky. V obou částech knihy jsou zachyceny zajímavé historické paralely. Autor zkoumá úlohu dobra, zla, viny a neřesti a dalších etických pojmů v ekonomických teoriích. Připojena je řada odkazů od mytologie a filozofie až po moderní prameny a reálie. Když Sedláček obrací pozornost k úloze neřesti a chamtivosti v ekonomice, hlavním textem, který zkoumá, je báseň Bernarda Mandevilla Bajka o včelách. Mandeville tvrdil, že v lidské povaze je hodně pokrytectví – narážíme na neřesti a snažíme se je vymýtit, přestože se jim nakonec poddáváme. Vymazání zla podle Mandevilla zničí prosperitu společnosti, protože neřesti vytvářejí poptávku po zboží, jenž lidem poskytují zaměstnání a vytvářejí bohatství. Existuje tedy ekonomický důvod pro podniky vytvářející „neřest“, protože uspokojí potřeby. „Zlo tedy ze světa nelze vymýtit, ani to není žádoucí,“[5] podotýká Sedláček.
Závěrečné kapitoly se věnují současnosti, zejména dopadu finanční krize na společnost, rozšířenému zadlužování (jako důsledku nedostatečného rezervování přebytků v dobách hojnosti) a vysvětlení původu pojmu „neviditelná ruka trhu“. Tato metafora je obvykle připisována Adamu Smithovi, který v díle Pojednání o podstatě a původu bohatství národů vyslovil myšlenku, že vzájemné působení nabídky, poptávky a vlastního zájmu na volném trhu vytváří pro společnost ekonomicky výhodné výsledky. Podle Sedláčka tento koncept nepochází od Smithe, jeho počátky dosahují přinejmenším k Tomáši Akvinskému. V knize lze nalézt řadu zajímavých pohledů na nestabilní ekonomický systém dnešního světa. Sedláček argumentuje: „Příliš bujaře jsme odběhli od těchto principů morálky, na kterých by měla ekonomie stát. Odpoutala se i hospodářská politika a dluhová psychóza ve formě obřího dluhu je toho výsledkem. Než se vydáme hledat nové horizonty, je čas na ekonomické retro. Koneckonců, pokud matematik odhalí chybu ve výpočtech, nepokračuje v nich. Tím by chybu nezastřel ani nevyřešil. Musí se vrátit do bodu, kde k chybě došlo, opravit ji a až pak počítat dál.“[6]Výstižné jsou autorovy myšlenky o práci a blahobytu v moderním světě: „Musíme se neustále posouvat kupředu, abychom si mohli sofistikovanějším způsobem užívat obyčejných radostí života. […] Naše abstraktní a technické vědění je stále pokročilejší, zato naše porozumění skutečnému životu kolem nás a v nás se zdá být neměnné.“[7]
Ke knize Tomáše Sedláčka nelze přistupovat jako k učebnici ekonomie. Nedává celistvý pohled na obor, neřeší současnou ekonomickou krizi a nevysvětluje odborné termíny a jevy, s nimiž se lze v oblasti ekonomie setkat. Jde o mozaikové a nesouvislé metaekonomické poučení filozofického rázu vyprávěné nejen „ústy“ některých klasiků, ekonomů a odborníků (již pohled na rejstřík a bibliografii naznačuje, že jde o jiný než zaběhlý text
o ekonomii – v knize lze nalézt i odkazy na Tolkiena, anglickou poezii, Stopařova průvodce po galaxii ale i filmy jako Matrix). Autorův záměr je přimět čtenáře k zamyšlení a rozvíjet tok jejich myšlenek, spíše než předložit popis faktů. Zároveň dokládá, že určité ekonomické povědomí v lidském myšlení existovalo v různých kulturách a názorových směrech již od pradávna.
Přínos knihy jako knihovník subjektivně vnímám v tom, že autor zcela jistě dokáže přes ekonomii přivést čtenáře k literatuře – ve svém výkladu a rozkrývání klasických textů podněcuje ke čtení další literatury. Nejeden čtenář se jistě se zájmem začte do některých pasáží Eposu o Gilgamešovi, otevře Bibli nebo prolistuje díla René Descarta, Mandevilla či Platóna, jen aby se ujistil, že v klasických dílech lze najít stopy, které vedou k ekonomii. Pro každého, kdo se blíže nezabývají teologií, historií či filozofií mohou být některé pasáže objevné.
Co možná knize trochu ubírá, je větší množství odkazů, poznámek pod čarou a citovaných myšlenek jiných autorů. Občas nepůsobí souvisle, představují jistou obsahovou roztříštěnost a prohlubují čtenářskou náročnost. V některých případech se autor vrací zpět k již dříve zmiňovaným myšlenkám a vytváří tak dojem, že se točí dokola. Vypráví příběh z předchozích stránek a čtenář se občas trochu ztrácí.
Na závěr je dobré zmínit, že ač lze v knize nalézt mnoho historických paralel, nejsou v ní předkládána řešení a přímočaré odpovědi. Naopak odklon od přesné matematické ekonomie k filozofickému pohledu na ekonomii nutí čtenáře k hlubšímu zamyšlení a nazírání na věc z jiného úhlu. Příběh se rozvíjí a vede dál, až za hranici textu, který je v knize uzavřen. Svým nekonvenčním přístupem k řešení velkých ekonomických otázek z jiného pohledu, než je běžné, se Sedláček přiblížil i k lidem, pro něž je ekonomie nudný obor plný obecných pouček, pravidel, křivek, grafů, rovnic a fádních definic. Jakmile se čtenář nechá vtáhnout do příběhu, zjistí, že ekonomie není suchá či nudná abstraktní věda.
Použitá literatura:
SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. Praha: 65. pole, 2012. ISBN 978-80-87506-10-3.
Tomáš Sedláček (ekonom). Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. c2021, 29. 8. 2021 [cit. 2022-08-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Sedl%C3%A1%C4%8Dek_(ekonom)
[1] SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. Praha: 65. pole, 2012, s. 21. ISBN 978-80-87506-10-3.
[2] Tamtéž, s. 25..
[3] Tomáš Sedláček (ekonom). Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]. c2021, 29. 8. 2021 [cit. 2022-08-29]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tom%C3%A1%C5%A1_Sedl%C3%A1%C4%8Dek_(ekonom)
[4] SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. Praha: 65. pole, 2012, s. 23. ISBN 978-80-87506-10-3.
[5] Tamtéž, s. 343.
[6] SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. Praha: 65. pole, 2012, s. 174. ISBN 978-80-87506-10-3.
[7] Tamtéž, s. 342.
[8] SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. Praha: 65. pole, 2012, s. 343. ISBN 978-80-87506-10-3.